Alternativní pedagogika italské lékařky Marie Montessori  vychází z přesvědčení, že dítě má v sobě přirozenou touhu učit se a rozvíjet. Úkolem dospělého je být mu na této cestě průvodcem a připravit prostředí tak, aby v něm dítě mohlo naplnit své individuální potřeby. Jejím mottem se stala prostá dětská prosba:„Pomoz mi, abych to dokázal sám“. 

Jak vypadá připravené prostředí

Připravené prostředí hraje v Montessori pedagogice jednu z klíčových rolí. Aby se děti mohly rozvíjet v souladu se svými potřebami, musí mít připravený materiál volně k dispozici. Ve třídě jsou proto vytvořeny koutky s otevřenými policemi, z nichž si děti samy berou potřebné pomůcky. Nachází se tu koutek pro praktický život, smyslové vnímání a hudbu, matematiku, jazyk a oblast Poznáváme svět. Vše je řazeno od jednoduchého ke složitému, od konkrétního k abstraktnímu, zleva doprava, shora dolů, od celku k jednotlivým částem. 

• Koutek praktického života

Zde jsou pomůcky, díky nimž si dítě může zkoušet běžné denní aktivity, jako je zapínání knoflíků, přelévání, přesýpání a další. Dochází tak k zlepšení sebeobsluhy. Dítě si zároveň trénuje i smysl pro pořádek a učí se pečovat o své prostředí. 

• Koutek smyslového vnímání

Tento koutek obsahuje speciálně vytvořené pomůcky pro rozvoj všech smyslů (včetně čichu, hmatu a chuti). Díky Montessori materiálu se děti učí rozlišovat nejen barvy či tvary, ale také strukturu látky, hmotnost, tíhu či teplotu.

• Koutek matematiky a jazykový koutek

Zájem o matematiku je pozorován už u malých dětí. Trendem současného předškolního vzdělávání je rozvoj tzv. předmatematické gramotnosti, k němuž Montessori pomůcky výrazně přispívají. Při práci s nimi děti zapojují více smyslů a dobře tak pochopí i zdánlivě složitější věci. Také jazyková výchova je přirozenou součástí vzdělávání v MŠ. Pokud při ní využíváme názorné Montessori pomůcky, děti si velmi rychle osvojují schopnost pracovat s písmeny nebo dokonce psát.

• Oblast Poznáváme svět

Děti se přirozeně zajímají o svět, který je obklopuje. Učí se o přírodě, rostlinách, živočiších či vesmíru. Montessori pomůcky podněcují jejich zájem a umožní jim proniknout do větší hloubky vybraného tématu.

Další klíčové principy Montessori pedagogiky

Období zvýšené vnímavosti a koncentrace - polarizace pozornosti

Marie Montessori si povšimla, že děti projevují v určitém období zvýšenou vnímavost vůči nějaké činnosti. V tomto období si dítě danou dovednost osvojí snadno a přirozeně. Pokud nemá možnost tuto dovednost rozvíjet, musí se ji později složitě učit. (Dobře je to vidět při výuce jazyka. Do určitého věku si dítě bez problémů osvojí jakýkoliv jazyk, později už má člověk s učením větší problémy a musí vynaložit určité úsilí, aby se daným jazykem domluvil.) Pokud se dítě do této činnost ponoří, dojde k tzv. polarizaci pozornosti. Dítě pracuje soustředěně a s hlubokým zaujetím tak dlouho, dokud práci nedokončí. 

Svoboda

Aby mohlo dítě naplnit své vývojové potřeby, musí dostat možnost zvolit si činnost samo, svobodně. Dítě si tedy může vybrat, s čím bude pracovat, kde a jak dlouho. Taková svoboda neznamená naprostou volnost bez hranic. Naopak v Montessori třídě se velmi dbá na dodržování pravidel, přirozený řád a harmonii. Podporujeme také vzájemný respekt mezi dětmi i mezi dítětem a dospělým. 

Ticho

Součástí Montessori pedagogiky jsou také cvičení ticha, kdy se děti soustředí na prožitek klidu a harmonie.

Práce s chybou, hodnocení

Chyba je v Montessori pedagogice vnímána jako přirozená součást procesu učení. Pomůcky jsou uzpůsobeny tak, aby dítě mohlo na chybu samo přijít a opravit ji. Dospělý práci dítěte nehodnotí, pouze mu poskytuje zpětnou vazbu tím, že si s ním povídá o jeho činnosti, zajímá ho, co si o ní dítě myslí a jak ji samo hodnotí. 

Zde se můžete podívat, jak to v naší třídě chodí 

Září v Montessori třídě

Prázdniny utekly jako voda a v září jsme se zase všichni sešli v našem minidomečku - Montessori třídě. Přivítali jsme mezi sebou nové kamarády, kteří si postupně zvykají na nové prostředí. My ostatní jim s radostí pomáháme, povzbuzuje je a umíme je i utěšit, když se jim třeba zasteskne po mámě nebo tátovi. Pamatujeme si totiž, jaké byly naše první dny ve školce a že to někdy může být těžké, i když se Marci, Evi a všichni kolem snaží. Už teď na konci září začínáme být prima parta - pospolitost, jak říkají naše průvodkyně. 

Naše oblíbené činnosti nás hned vtáhly do práce. Loupeme slunečnici a kukuřici, leštíme zrcadla a pereme hadříky. Dokonce i menší děti si už umí nachystat svačinu či připravit ovoce na vitamínovou bombu. Tu zbožňujeme! Když jsme u toho zbožňování, nesmíme zapomenout na našeho mazlíčka Jasmínku. Přes prázdniny hodně vyrostla. Už je skoro dospělá a naučila se skákat na klec. Tak snad ji nebudeme honit po třídě!

Teplé počasí nám dovolilo trávit spoustu času na zahradě – na pískovišti i v naší venkovní dílně, kde jsme stavěli různé výtvory ze stavebnic.

Podnikli jsme také první společný výlet – do ostravského planetária. Program Se zvířátky o vesmíru se nám moc líbil. Zjistili jsme, že na obloze září různá souhvězdí, třeba Hadonoš nebo Orion a ke každému patří nějaký zajímavý příběh. Podívali jsme se na Jupiter i na Mars a prohlédli si Zemi z rakety. Paráda! 

Nezahálíme ani ve třídě. Ti nejstarší (my jim u nás říkáme školáci, i když víme, že do školy půjdou až za rok) poprvé malovali akrylovými barvami na plátno. Byla u toho spousta legrace, ale také pár špinavých triček, tak se na nás snad nezlobíte. Za ty osobité obrazy, které budou zdobit nově vymalované chodby, to určitě stálo.

Děkujeme všem rodičům za skvělou spolupráci v začátku školního roku a těšíme se na další společné zážitky.

Zapsala: Eva Drastichová

V říjnu nás čeká: 2. 10. - první odpoledne pro rodiče, také plánujeme výlet do Bělského lesa a návštěvu tělocvičny v ZŠ F. Formana (termíny ještě upřesníme).

Říjen v Montessori

V říjnu jsme pozorovali změny, které s sebou přináší podzim. Pomalu jsme opouštěli téma "Zahrada" a zaměřili se na "Les". Abychom ho lépe poznali, naplánovali jsme si výpravu do Bělského lesa, ale počasí nám naše plány překazilo. Nevadí, zkusíme to za pár dní znovu. Máme totiž naloupáno spoustu kukuřice, kterou chceme donést zvířátkům.

Také na školní zahradu zavítal podzim. Ze stromů opadává listí, takže je potřeba ho shrabat a odvést do kompostu. Chceme to tu mít čisté a hezké. S listím si člověk navíc užije spoustu zábavy. Dá se s ním koulovat, stavět z něj domečky nebo se do něj do konce zahrabat. 

Každý týden také kontrolujeme vyvýšený záhon v atriu, jestli nezarůstá plevelem a jestli už nenastal čas na jeho zazimování. Stále ještě tam pokaždé najdeme pár kvetoucích snítek levandule, stříháme je, sušíme a drhneme, abychom měli náplň do voňavých pytlíčků, které budeme šít.

V říjnu jsme také poprvé v tomto školním roce zavítali do tělocvičny v ZŠ F. Formana. Je tam parádní prostor, takže jsme si užili nejen cvičení s malými barevnými kroužky, ale hlavně běh a další pohybové hry. Zkrátka jsme se tam dosyta vyřádili. 

Hodně jsme se těšili rovněž na první odpoledne s rodiči. Děkujeme za milou atmosféru, kterou jste pomohli vytvořit a potěšilo nás, že jsme vám mohli ukázat, na čem pracujeme, co trénujeme i své oblíbené aktivity. 

Přejeme Vám krásný podzim a brzy se na Vás zase těšíme.

Zapsala: Eva Drastichová

Co nás čeká v listopadu: 3. 11. - tělocvična v ZŠ, 5. 11. - vánoční fotografování, odpoledne pro rodiče, termín výpravy do Bělského lesa bude upřesněn (podle počasí), 20. 11. - Malá technická univerzita - program Malí stavitelé (v MŠ)

Listopad v Montessori třídě

V listopadu nám počasí konečně umožnilo výpravu do Bělského lesa. A že to tedy byla výprava! Nachystali jsme si batůžky s pitím a taky dva velké batohy s kukuřicí, kterou jsme celý podzim zrnko po zrnku pečlivě loupali, aby měla zvířátka dobrotu na zimu. Cesta byla dlouhá, ale i ti nejmladší z nás ji zvládli bez problémů. V lese bylo nádherně. Slyšeli jsme zpívat ptáky a někteří dokonce tvrdili, že zahlédli veverku a srnku. Nejprve jsme našli krmelec a předali svůj dárek. Pak jsme se pustili do zkoumání lesa. Listy stromů, brouci, pavoučí sítě - všechno to přitahovalo naši pozornost a my jsme nevěděli kam dřív. Když jsme se nasytili sbírání a pozorování, objevili jsme poblíž hromadu větví a následovala etapa staveb: teepee, vězení, domečky - zkrátka vše, co si umíte nebo možná ani neumíte představit. Les prostě stál za to čekání.

V listopadu jsme také podruhé vyrazili do tělocvičny v ZŠ F. Formana. Tentokrát jsme s sebou vzali barevný padák. To byla paráda! Ale dostat míček do kapsy v padáku vyžadovalo opravdu velké soustředění a spolupráci všech zúčastněných. Aspoň víme, že máme ještě co trénovat.

Poslední velkou listopadovou akcí byl výlet do muzea ve Frenštátu pod Radhoštěm. Marci a Evi pro nás chystají projekt U babičky v kuchyni, u dědečka v dílně, který je pro nás zatím překvapením, a tenhle výlet byl takový malý úvod. V muzeu jsme viděli, jak lidé v našem kraji dříve žili, s čím si hrály děti, jak se bydlelo. V prožitkově výukovém programu Jak krtek ke kalhotkám přišel jsme se dozvěděli, jak se dříve vyrábělo plátno, co všechno k tomu bylo potřeba, a na závěr jsme si vyzkoušeli modrotisk. Tak teď se tedy na ten náš školkový projekt o to víc těšíme.

Přejeme všem krásný začátek adventu a pohodovou zimu.

Zapsala: Eva Drastichová

Co nás čeká v prosinci: 1. 12. - Stavitelé města (program z Malé technické univerzity), 8. 12. - návštěva tělocvičny, 18. 12. - Vánoční den. A samozřejmě odpoledne pro rodiče - termín ještě upřesníme.

Prosinec v Montessori třídě

Než jsme se nadáli, byl tu prosinec a s ním adventní čas. S velkým nadšením jsme si z jedlových větviček vytvořili adventní věnec a každý týden na něm zapálili jednu svíčku. Každý den jsme si také přečetli jeden příběh o putování zvířátek za betlémskou hvězdou a do prázdného políčka na adventním kalendáři pověsili jednu hvězdičku. Tak jsme počítali dny do Vánoc. Vyzkoušeli jsme různé adventní tradice: postavili jsme si betlém, pekli cukroví, zpívali koledy a seznámili se s kořením, které se přidává do cukroví. Víte, že badyán vypadá jako malá hvězdička?

Čekání na Vánoce nám zpestřila návštěva paní lektorky z Malé technické univerzity. Program Stavitelé města nás vážně bavil! Vyzkoušeli jsme si postavit vlastní město z lega a pracovali jsme i s mapami. To se nám moc hodilo, protože už několik týdnů jsme se pravidelně vydávali na průzkumné výpravy po Dubině a dál, abychom zjistili, kde kdo bydlí, a vše si zakreslovali do mapy, kterou Evi a Marci vytiskly z počítače. Teď už si budeme umět udělat vlastní. Paráda!

Konečně nastal „školkový vánoční den“. Ve třídě už od rána vládla slavnostní nálada, na elipse jsme rozkrojili jablíčko, abychom zjistili, jestli budeme v příštím roce zdraví. Hvězdička z jadérek nám prozradila, že ano. Pouštěli jsme si lodičky ze skořápek ořechů, ale Ježíšek stále nikde! Přitom jsme občas zaslechli tichounké zvonění, jako by obcházel okolo, ale nějak se mu k nám nechtělo. Konečně nás napadlo, že Ježíšek je možná plachý a chce zůstat neviděný. Vydali jsme se tedy do naší mini ZOO, abychom donesli nadílku zvířátku a doufali jsme, že snad… A opravdu, když jsme se vrátili do třídy, bylo pod stromečkem plno dárků. To bylo radosti! Představte si, že Ježíšek nezapomněl ani na paní učitelky, paní kuchařku a paní uklízečku. Děkujeme, Ježíšku! A děkujeme také všem rodičům, protože bez nich by spousta z toho vánočního nadšení nebylo.

Krásný rok 2026 Vám přejí všichni z Montessori třídy.

Zapsala: Eva Drastichová

V lednu nás  - tedy spíš paní učitelky a rodiče budoucích školáků čekají konzultace (termíny budou vyvěšeny na nástěnce), proběhne lyžařský kurz (19. – 23. 1. 2026) a vypravíme se také do tělocvičny (12. 1.). 

Leden v Montessori třídě

V lednu jsme se opět sešli po vánočních prázdninách ve třídě. Už jsme se moc těšili na kamarády, aktivitky a samozřejmě i na Jasmínku.  Začátek ledna přinesl dostatek sněhu. Užívali jsme si dělání andělíčků, házení sněhu lopatami, koulování (ale jen do nohou) a stavění sněhuláků. Nejlepší ze všeho bylo bobování! Sjížděli jsme kopec na bobovacích lopatách, nejprve vzorně podle ukázky, ale pak jen tak po bříšku. U toho jsme radostně pištěli na celé sídliště. Pokud někdo dospával po noční směně, tak se moc omlouváme. Zkrátka jsme si užili spoustu opravdové zimní zábavy. Nezapomněli jsme ale ani na ptáčky a zvířátka v lese, kterým zima moc nepřeje. Pravidelně sypeme slunečnicová semínka do krmítka zavěšeného na našem smrčku a v únoru se chystáme s dobrůtkami i ke krmelci do Bělského lesa.

V lednu jsme se opět vypravili do tělocvičny v ZŠ. Evi a Marci si pro nás připravily různé druhy běhu, chůzi po lavičce, protahovací a posilovací cvičení na žebřinách a jako třešnička na dortu nás čekalo cvičení na kruzích. To nás moc bavilo, připadali jsme si jako opičky v pralese.  Škoda, že jsme tak rychlí, protože Evi má půlku fotek rozmazaných a vy toho z tělocvičny opět moc neuvidíte. Ale věřte, že jsme si to vážně užili. 

Školáci vyrazili do tělocvičny ještě jednou, a to na speciální trénink vedený fotbalovým trenérem a také jedním z hráčů MFK Ostrava Vítkovice.  Nejprve se dozvěděli různé zajímavosti o fotbalu, obdivovali velký pohár, vyzkoušeli si chrániče a pak začala "makačka". Všichni zúčastnění se hodně snažili, nejvíc Miky, který byl tak rychlý, že ho Evi nezachytila ani na video. Tak snad příště.

Přejeme všem krásný zbytek zimy a spoustu radosti z pohybu!

Zapsala: Eva Drastichová

Co nás čeká v únoru:  5. 2. odpoledne pro rodiče, 4. 2. návštěva "školáků" v 1. třídě ZŠ F. Formana, 9. - 13. 2. - jarní prázdniny.

Únor v Montessori třídě

V únoru se naši předškoláci vydali na návštěvu do ZŠ F. Formana, kde pro ně starší děti se svými učitelkami připravily zajímavý program, plný zábavných úkolů. Všichni je bez problémů zvládli a ještě si to užili.  

Další parádní akcí byl výlet do Bělského lesa. Stavěli jsme domečky z větví, poslouchali zvuky lesa a pozorovali stopy ve snu. Vrátili jsme se sice trochu špinaví, ale plní zážitků, stejně jako při bobování na školkovém kopci. Další sněhová nadílka nám umožnila opět sednout na bobovací lopaty a svištět po uklouzaném svahu skoro až k plotu zahrady a taky dělat andělíčky a kreslit obrázky do sněhu. 

Letos jsme skoro nebyli nemocní, nejspíš proto, že dodržujeme všechny hygienické zásady. V únoru jsme si totiž povídali o lidském těle a znovu si připomněli, jak se myjí ruce, jak se smrká, kýchá a kašle. Máme parádní pomůcky, na kterých jsme si ukazovali kosti a orgány. Některé děti to tak zaujalo, že se je naučily i pojmenovat. Největší zájem vzbudila kostra v nadživotní velikosti ve formě pěnového puzzle.

V únoru jsme naplno začali s projektem U babičky v kuchyni, u dědečka v dílně. První aktivita byla příprava vajíčkové pomazánky k dopolední svačině. Ale to se nám zdálo moc jednoduché. Rozhodli jsme se tedy vylepšit si ji čerstvými bylinkami. V Albertu jsme si koupili petržel, pažitku a bazalku a pak se o ně týden starali. Konečně nastal den D. Paní kuchařka Zdenička nám připravila potřebné suroviny, Evi pomohla uvařit vajíčka a Marci nakrájet cibuli, ale jinak jsme si úplně sami vyrobili mňamózní pomazánku. Věřte nebo ne, ten den nebyly na modrém tácku žádné zbytky! 

A ještě jedna důležitá věc. V rámci lekcí zdvořilosti si teď povídáme o kamarádství.  Začínáme chápat, že kamarádství nevznikne, když se někoho zeptáme: „A budeš se mnou kamarád?“ Dokonce ani věta „Já jsem tvoje kamarádka“ moc neznamená. Přátelství se podobá spíš semínku, které se zasadí, a pak je o něj potřeba pečovat, aby rostlo. Ale jak se to dělá? Tím, že se k ostatním chováme dobře, mluvíme slušně, pomůžeme jim, když potřebují naši pomoc. Kamarádství taky neznamená, že musíme být pořád spolu a dělat to stejné. Zkrátka s někým jdu počítat zlaté korálky do banky, s někým jiným zase stavím růžovou věž a s dalšími si třeba hraju venku. Prostě podle společných zájmů. Uf, to je tedy náročné… Ale my to určitě zvládneme.

Krásný začátek kalendářního jara přejí všichni z Montessori třídy.

Zapsala: Eva Drastichová

Co nás čeká v březnu: 2. 3. - tělocvična, 5. 3. - odpoledne pro rodiče, 10. 3. - jarní fotografování.