Září u nejmenších

Když jsme poprvé přišli do školky, bylo to pro nás hodně těžké. Najednou tu nebyla maminka ani tatínek a my jsme plakali a vůbec nechápali, proč tu máme zůstat. Nechápali jsme proč po nás nějaké paní chtějí spoustu nových věcí. Později jsme ale zjistili, že to jsou paní učitelky – a že ve školce to vlastně není tak hrozné, jak se nám na začátku zdálo.

Ve školce si zpíváme písničky, učíme se básničky, posloucháme pohádky, hrajeme si s hračkami a s novými kamarády. Taky malujeme obrázky a zkoušíme, co všechno dokážeme. A že toho není málo! Už poznáme svou značku v šatně, umíme si umýt ruce, pověsit ručník, pozdravit paní učitelku, uklidit hračky (ale doma to raději ještě ukazovat nebudeme) a někdy se nám povede i poprosit a poděkovat. Jen to převlékání a hledání svých věcí ještě trochu bojujeme.

Nejraději jsme venku.. Učíme se chodit ve dvojicích – moc to zatím nejde, tak se raději všichni držíme lana. Ale to nevadí, jednou to zvládneme. 

Během září jsme také stihli oslavit hned několik narozenin. Kamarádi se s námi rozdělili o sladkosti a my jsme jim k jejich velkému dni popřáli všechno nejlepší a zazpívali narozeninovou písničku. 

Co nás čeká v říjnu? 

• setkání s rodiči (termín upřesníme) 

Zapsala: Jana Menšíková