ZÁŘÍ 2021

ZDRAVÍME VÁS Z 2. PATRA!

Tak se z nás přes prázdniny stali velcí skoroškoláci. A to znamená, že už bychom měli zvládat skoro všechno, co školáci, ale protože jsme zatím jen skoroškoláci, tak nám paní učitelky Simča, Jitka skoro všechno prominou a skoro se vším pomůžou. A my se snažíme, aby se o nás nemusely starat jako o miminka. Zvládli jsme zatím jedno sportovní dopoledne na školní zahradě (museli jsme dokonce chodit po laně a střílet opravdovým lukem), jeden výlet autobusem do Studénky (v Jarošově statku jsme hřebelcovali poníka a oslíka, krmili jsme králíky a kozy a ještě mnoho další práce jsme tam zvládli). Moc se nám tam líbilo. A taky jsme se tam od ošetřovatelů dozvěděli, že bělouš se nenarodí jako bělouš! Bělouší miminko se narodí černé!!!

Paní učitelky po nás – skoroškolácích taky chtějí, abychom dokázali postavit kdeco z kdečeho. Máme mnoho různých stavebnic a tak trénujeme. A možná proto se nám podařilo na vycházce v Bělském lese postavit velikánské ptačí hnízdo, do kterého jsme se všichni namačkali jako ptáčátka, jen těch žížal do zobáčku jsme se nedočkali (paní učitelky zapomněly vzít gumové bonbony). Ale bonbonů je i tak dost. Každou chvíli přejeme někomu k narozeninám a to se vyplatí! Vždycky dostaneme od oslavence nějakou dobrotu.

A abychom z těch bonbonů příliš neztloustli, tak budeme chodit cvičit do velké školní tělocvičny. Budeme k tomu potřebovat do batůžku sportovní pevnou, neklouzavou obuv s bílou podrážkou a tepláky s tričkem. Termíny cvičení v tělocvičně nám paní učitelky vždy vypíšou do šatny. Ve školce máme taky velké cvičení. Proto bychom už všichni měli mít ve školce cvičební úbor- kraťasy a tričko.

Tak to je zatím od nás- skoroškoláků vše. Už se těšíme, co nového nám přinese říjen. Počasí se stále mění, tak nám nezapomeňte taky vyměnit oblečení na ven (místo legín tepláky).

Ahoj a na závěr ještě jedna písnička (my vám ji doma zazpíváme):

Když padaj deště kapičky- kapy, kapy, kap Když teče voda pramínky- cáky, cáky, cák

Tak vezmeme si deštníčky- tak, no právě tak. Tak obujem si holínky- tak, no právě tak.

Proč, proč, proč asi padá nám deštík na vlasy Proč, proč, protože dělají se tu kaluže.

Proč, proč, proč asi padá nám na vlasy. Proč, proč, protože jsou všude kaluže.


Vaši RÁKOSNÍČCI


Zapsala Jitka Gniadková

říjen 2021

JAK TEN ČAS LETÍ!

Sotva jsme nastoupili do školky, už jsou za námi dva měsíce. Říjen byl nádherně barevný a listí kam jen koukneš. Tak jsme si ho užívali, než nám zmizí pod sněhem nebo ho odnese vítr. Na zahradě jsme si udělali ohniště, hnízdečka pro zvířátka, vařili jsme listovou polévku. Kdyby nám to holky učitelky dovolily, zavrtali bychom se do něj jako broučci – nedovolily ☹. Taky jsme si takový podzimní strom i s listím nakreslili a nalepili. Samo, že to nebylo jen tak. Museli jsme si spočítat listí, nakreslit přesný počet havranů – to jsou ty černé obloučky nad stromem, vybarvit dýně a šípky, VYSTŘIHNOUT – juj, to byla fuška stříhat takové malé tvary, kdo tohle vymyslel?(Jitka☺) Ale výsledek je nádherný, že?

Taky si někteří z nás vyrobili s Jitkou panáčky z kaštanů a hlavně jsme využili poslední hezké dny a vyráželi na zahradu. Trénovali jsme discgolf – to je nová hra, trefit se diskem do zvláštního koše je téměř nemožné, tak jsme to zkoušeli nejprve jen tak přes tabuli. Až se to naučíme, půjdeme si zahrát na hřiště za sídlištěm.

To v bedně v altánu jsme našli hotový poklad – spoustu dřevěných kostek, desek, lištiček, koleček, tak stavíme a stavíme co nás napadne – koukněte na fotky.

Jednou během oběda přišla návštěva. Nám holkám spadla brada – krásný kluk z deváté třídy – Radek – a s ním jeho spolužačka. Počkali, až doobědváme – Radek nám hrál na klavír, lehneme si a přečetli nám pohádku. Už se těšíme, až budeme tak velcí a budeme si umět sami něco přečíst. Zatím si musíme pamatovat, co nám přečtou druzí a pak to co nejlépe převyprávět. A to nás čeká celý listopad – pohádky a příběhy vyprávěné, rýmované, zpívané i hrané. Tak se těšíme, co nového se naučíme.

2.11. tělocvična ZŠ

3.11. Hlučín – ranč

5.11. Středisko volného času

15.11. Divadlo – Maxipes Fík – DK Ostrava

23.11. Svět techniky

30.11. tělocvična ZŠ

Krásný podzim přejí Rákosníčci

Zapsaly: Jitka a Simča

listopad 2021

BRZY BUDOU VÁNOCE! HURÁÁÁÁÁÁ

Listopad byl fakt náročný. Ve třídě jsme byli minimálně. Stále nějaké akce a s tím spojené nepříjemné věci – oblékání, svlékání, rychlé přesuny ve dvojicích, pořád jsme slyšeli „dodržuj pravidla“, „poslouchej“, „dělej“, „nedělej“, no hrůza. Ale výsledky stály za to.

Dvakrát jsme byli v tělocvičně základní školy, trénovali jsme hod medicinbalem, nacvičovali štafetový běh, podbíhali lano, dokud jsme nepropotili trika.

Autobusem jsme se vydali do Hlučína na ranč. Jezdili jsme na ponících, krmili hospodářská zvířátka, viděli lamy, největšího a nejmenšího kohouta na světě, bílého klokana a schovali se v pyramidě. Na výletech nás ale baví nejvíce jíst dobrůtky z batohu.

Navštívili jsme Středisko volného času v Zábřehu – jeli jsme tramvají č. 15. A fakt jsme zažili spoustu neznámých zajímavých aktivit. Psali jsme 3D perem, viděli 3D tiskárny – zrovna se tiskl hrad a vykrajovátko. Vyrobili jsme si placky, paní učitelce ozdobili hrníček, viděli jsme minisoustruh, minivrták a minifrézu, a zabíjeli jsme hřebíky. Někteří z nás si vyzkoušeli virtuální realitu a pozorovali, co všechno zvládnou roboti. No, paráda. Koukněte na fotky a někteří z nás jsou na fotkách třídy č. 7 – FERDA.

Jeden den jsme se dali do gala a jeli do divadla. Pohádka Maxipes Fík byla skvostná, Fík byl fakt obrovský a Ája rozkošná. Jen Fík se nakonec vyfoukl, tak se na děkovačku nedostavil. Děkovačka je, když na konci tleskáte a tleskáte, dokud nemáte úplně červené dlaně.

Nakonec jsme vyrazili do Světa techniky na program – Cesta za medem. To jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí o včelkách, rozeznávali jsme vůně, svítili jsme zvláštní baterkou na neviditelné obrázky, programovali trasy včelkám, pracovali s pipetami a počítali kytičky. Malá skupinka byla na výstavě Večerníček – fotky najdete v galerii třídy č. 1 – MOTÝLEK (Klaudi, Vali, Kubík Č., Nikolásek)

A už se těšíme na Vánoce. Nastrojíme stromeček, 16.12. snad přijde JEŽÍŠEK a pak hurá, opravdové Vánoce a pár dní volna.

Jen pro rodiče – přineste tajně do školky malý dáreček (zabalený se jmenovkou) pro své dítě. Děkujeme.

Přejeme všem krásné sváteční dny. Jitka, Simča a Blanka

Zapsala Maršová Simona

prosinec 2021

PŘEJEME VŠEM HODNĚ ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ A POKUD MOŽNO KLIDNÝ POHODOVÝ ROK 2022!

Ani jsme se nenadáli a už je tu další rok. A zima pořád nikde. Ta trocha, co nasněžila, zase roztála, tak se do školky z procházky vracíme jako zemědělci – boty obalené hlínou.

Tak jsme si zimu udělali aspoň v šatně. Zapouštěli jsme do vlhkého podkladu tuš, pak nalepili vločky – Simča má takové super udělátko, které cvakne a tvar se sám vystřihne. Taky jsme pověsili do okna záclony a teď můžeme koukat v teple do zasněžené zimy.

Hned na začátku prosince jsme se připravovali na návštěvu Mikuláše. Uklidili jsme, vyzdobili jsme si třídu, nazdobili stromeček, vyrobili ozdobičky z borovicových šišek a na kolečka nakrájených jablíček. V herně jsme postavili betlém, ještě že máme tolik plyšáků a papírových krabic. A nic, zase nepřišel! Zamával ze zahrady a fičel do další školky. Ale dobrůtky nechal v kuchyňce. Zato čertů přišel celý houf. Samí malí a jeden velký – asi Lucifer. Trošku nás postrašil, ale jak jsme ho začali škrábat na zádech, lehl a jen vrněl. Asi měl blechy.

No a pak jsme začali připravovat opravdové VÁNOCE. Zdobili jsme perníčky, vykrajovali ozdoby z včelích pláství, vytvořili voňavé svícny z jablíček, sušeného ovoce, bonbónů a koření a těšili se na JEŽÍŠKA. Ráno jsme ještě připravili vánoční stůl a při poslechu koled jsme šeptali přáníčko do rozkrojeného jablíčka a pouštěli lodičky. Pak jsme zpívali koledy my - a NIC. Hledali jsme, šmejdili, až Sebíka napadlo kouknout mezi krabice, ze kterých byl postavený betlém. A tam nám ten filuta Ježíšek ty dárečky naházel. A že jich bylo. Sebík lezl po čtyřech a vytahoval jeden dárek za druhým a Natálka je odnášela na kupu. Některé byly do školky a některé přímo pro nás. To bylo radosti – až do oběda jsme se navzájem chlubili, co jsme dostali. Oběd byl sváteční, polévka hrachová a rybička s bramborovou kaší – mňam.

A pak už jsme jen počítali dny a těšili se na volníčko, opravdového Ježíška, který přijde domů a na to, že napadne sníh a budeme stavět sněhuláky a vůbec – VÁNOCE JSOU SUPER.

A TEĎ UŽ SE TĚŠÍME, CO SE PO VÁNOCÍCH DOZVÍME NOVÉHO. PRÝ SI BUDEME HRÁT NA ŠKOLU A NA PRÁCI A SNAD NASNĚŽÍ A ZAČNE TA PRAVÁ ZIMA A PŮJDEME DO LESA A POVÍME SI NĚCO O ZDRAVÍ A JAK NÁM PROSÍVÁ POHYB A SPORT A KDOVÍ CO JEŠTĚ.

MÁME VÁS RÁDI, VAŠI RÁKOSNÍČCI.

Zapsala: p.uč. Simča


leden 2022

Jejda, už je únor!

Měli jsme pocit, že jsme Vám psali včera a on nám leden utekl jako voda.

Však jsme se ani nezastavili. Hned zkraje nám holky dovolily pochlubit se vánočními dárečky, které nám Ježíšek přinesl domů, a pak to začalo.

Jednou ráno jsme přišli do školky a z útulné třídy, ve které jsme seděli hezky pospolu, se stala učebna s lavicemi. Před nimi stála tabule a na ní napsaná čísla, písmena a různé značky. Měli jsme tušit, že to nebude jen tak. Nemáme od koho opisovat, musíme se spoléhat na vlastní hlavu. A tak plníme hromady úkolů, pořád něco opisujeme, řadíme, počítáme, musíme znát rozdíl mezi jménem a příjmením, už nestačí vyslabikovat slovo, hláskujeme, poznáváme hlásku i na konci slova, pojmenováváme geometrické tvary, porovnáváme. No, jako ve velké škole. Dokonce jsme plnili úkoly i na interaktivní tabuli - bylo to super, ještěže máme doma ty tablety, šlo nám to jako po másle.

Ale nestarali jsme se jen o naše hlavičky, vzpomněli jsme si i na ptáčky. Z opravdovského hovězího loje jsme pro ně vyrobili dortíčky a vyrazili jsme rozvěsit je do Bělského lesa.

Povídali jsme si o zimních sportech, abychom něco věděli, než začne olympiáda a hráli si na zimu. I ve školce jsme si postavili sněhuláky. Venku jsme zase malovali do sněhu - to bylo fajné.

Stále pokračujeme v tréninku na pohybový festival - skáčeme, házíme medicinbalem a běháme s kolíky. Ve velké tělocvičně základní školy na to máme prostoru ažaž.

Měli jsme návštěvu. Přišla opravdová paní spisovatelka a představila nám svou novou knížku o štěněti. Bylo to zábavné, protože měla připraveno spoustu soutěží a nakonec jsme si štěňátko vyrobili.

Taky jsme se zase přihlásili do Numeráčka. To je takový projekt, který hledá nadané děti. Z těch úkolů nám šla hlava kolem, Simča nám vůbec nechtěla napovídat. A pracovali jsme ve skupinách a ta druhá, aby nerušila, šla s naší novou paní učitelkou Martinkou do snoozelenu. To je taková relaxační místnost plná zvláštních pomůcek. Nakonec jsme se s těmi úkoly docela dobře poprali a 15 z 21 postoupilo do dalšího kola. Blbý je, že je to anonymní, holky to musí dodržet a nic nám neřeknou. V únoru bude druhé kolo, prý ještě těžší, tak jsme zvědaví.

Těšíme se na karneval, uvidíme, jak a kdy proběhne, protože se k nám zase blíží ta hrůza koviďácká, a chceme si ho užít všichni, tak nám, prosím, vymyslete nějakou masku a až nás bude plná třída, rychle vyhlásíme termín a společně se vyřádíme.

Díky a pac a pusu, Vaši Rákosníčci


Zapsala Simča Maršová

únor 2022

Ani jsme se neohlédli a měsíc únor utekl jako voda. I tentokrát jsme zažili a poznali něco nového. Povídali jsme si profesích, proč chodí rodiče do práce, jaké profese známe a čím bychom chtěli být až budeme velcí.

Hráli jsme pantomimu, hádali a předváděli, byla to velká legrace. Vyzkoušeli jsme si práci kuchaře, lékaře, švadlenky…šili knoflíky abychom procvičili prstíky. Vyráběli, kreslili a tvořili. Také jsme cvičili a trénovali jako opravdoví hasiči a policisté.


Taky jsme měli v plánu další veliký úkol a to, vyrobit do naši nové galerie postavu, která vykonává nějakou profesi, neboli řemeslo. Společně jsme se dohodli, že vyrobíme kominíka, protože kominík nám nosí štěstí. A opět jsme se pustili do práce, natírali střechu, stříhali, lepili a vyrobili nového kamaráda kominíka. Všichni jsme se moc snažili a těšíme se, jak se vám bude líbit.


V závěru měsíce nás čekal výlet do planetária, na ten jsme moc moc těšili. A abychom věděli co nás asi čeká, paní učitelka nám povídala o planetách a o hvězdách, o astronautech a raketách ve vesmíru…a víte co? Začli jsme se těšit ještě víc. A astronaut? To je přece také povolání.

Nakonec jsme se přeci jen dočkali a vyrazili. V planetáriu se nám moc líbilo. Viděli jsme vesmírnou oblohu jako opravdickou, poznali souhvězdí, sluneční soustavu a její planety, zkrátka, bylo to úplně jako ve vesmíru. Pohádka byla taky moc fajn, joo a pohyblivé sedačky nesmíme zapomenout😊

Dále tam bylo k vidění spoousta exponátu, které jsme si mohli vyzkoušet. Těšíme se, že se tam třeba ještě někdy vrátíme.


I v měsíci březnu se máme na co těšit….slyšíte to taky? My slyšíme jaro 😊, budeme si povídat o jaru o vodě a protože březen je měsíc knihy, tak ani na ty nemůžeme zapomenout . A ke konci měsíce se připravíme jarní focení.


Tak ahóóój mějte se krásně, Vaši Rákosníčci ☺


Zapsala: Martina Mikerásková


březen 2022

Konečně jsme se dočkali měsíce března a tolik očekávaného jara.

V těchto dnech jsme si o jaru hodně povídali, řekli si, jak poznáme, že se s námi paní Zima loučí.

Ukazovali si a poznávali jarní kytičky, na procházkách pozorovali změny v přírodě, sledovali jak ty první jarní kytičky začínají růst a učili se je poznávat. Na stromech a keřích jsme pozorovali první pupeny. A když jsme se zaposlouchali, byl slyšet zpěv ptáků. Dokonce se nám v naší ptačí budce s kamerou zahnízdil ptáček, takže jej můžeme pozorovat jak hnízdí, těšíme se a doufáme, že naklade vajíčka a uvidíme malinká ptáčátka.

O ptácích si povídáme také s polskou školkou se kterou spolupracujeme a při online setkávání si vyměňujeme nové poznatky o ptácích, zpíváme ptačí písníčky a říkáme básničky, které se učíme. Někdy taky předvedeme ptačí taneček co jsme trénovali s paní učitelkou, aby polské děti viděly, jak jsme šikovní.

A protože k jaru patří také voda, mohli jsme v rámci projektu Veselá věda, zažít a poznat opět něco nového. O vodě jsme si pověděli, jak je důležitá, vyzkoušeli si pokusy a hráli si na kapku vody. Moc se nám to líbilo.

Nesmíme zapomenout na medvědy, kteří se probudili ze zimního spánku, proto k nám přijela Medvědí nemocnice…ať víme jak ho uzdravíme, kdyby byl nemocný.

Jooo a protože jsme plní elánu a nikdy nezahálíme, bylo potřeba trénovat na pohybový festival, který nás čeká v dubnu. Takže jsme vyrazili do velké školní tělocvičny, tam jsme cvičili, běhali, skákali a užili si spoustu legrace. Uff

No a v dubnu? To bude taky jízda. V dubnu nás čeká již zmíněny pohybový festival, výlet do Jičína, exkurze na střední školu, další hokusy pokusy, Velikonoceeee a mnoho dalšího.

Dámy a pánové držme si klobouky 😊


Vaši Rákosníčci



Zapsala: Martina Mikerásková

duben 2022

Tak jak nám již měsíc březen napověděl, v dubnu nás čekalo spoustu práce. A opravdu jsme nelenili, protože komu se nelení, tomu se zelení 😊.

Hned počátkem dubna jsme vyrazili na exkurzi na střední elektrotechnickou školu. To byl teda veliký zážitek. Mohli jsme si tam vyzkoušet programovat „kouzelnou kuličku“ a taky robotického pejska, ten dokázal poslouchat na tlesknutí jako pejsek živý. Objevovali jsme i v následujících dnech, kdy nás čekalo další téma z projektu Veselá věda, tentokrát to byly objevy a pokusy o tajemství vzduchu. Někdy si ta kouzla vyzkoušíme.

Pět dětí z naší třídy reprezentovalo naší školku na Pohybovém festivalu. Házeli medicinbalem, skákali do dálky do písku a běhali štafetu a sprint v opravdické atletické hale ve Vítkovicích. Za odměnu dostali diplom a medaili za účast. Fakt se moc snažili, ale konkurence z ostatních mateřských školek byla velká.

A protože Velikonoce se blížily kvapem, bylo potřeba začít s výzdobou, a tak jsme vyrazili na výlet na zámek do Nového Jičína, kde jsme si o Velikonocích a jejich zvycích povídali, malovali vajíčka, pletli pomlázku, vyrobili Morénu a zaseli osení do skořápky. Ve školce jsme si ještě další vajíčka sami nazdobili a krásně si vyzdobili třídu. Taky jsme pekli beránka, moc se nám povedl, ale byla to práce, vážili jsme, sypali, míchali, a hlavně hlídali, aby se nám nespálil. A nespálil se, jsme jedničky.

A protože v rámci projektu (Mateřské školy bez hranic, kdy spolupracujeme s polskou školkou) máme téma „Ptáci ve městě“, průběžné se věnujeme také jim. Zúčastnili jsme se kvízu a také krátké přednášky, kterou nám připravila paní učitelka Evička, byli se pohybovat v rytmu ptačích písniček u Ferdy, vyráběli ptáčky létací a v hnízdečku, poslouchali ptačí zvuky pomocí QR kódů na super hračkách. Už toho o ptáčcích hodně víme, některé poznáme na obrázcích a abychom je poznali i ve skutečnosti, vyrazili jsme na exkurzi do Záchranné stanice v Bartošovicích. Ve voliérách tam mají skoro všechny druhy ptáčků. Když se nějaký ptáček zraní, tak ho ošetří, vyléčí a pokud to jde, tak ho vypustí zpět do přírody. A když to nejde, starají se o něj dál. A jak jsme se již zmiňovali v březnu, v ptačí budce s kamerou se nám zahnízdila sýkorka a dokonce už nakladla i vajíčka, jupí. Moc rádi ji pozorujeme a těšíme se na ptáčátka.

Taky jsme si hráli na zahradníky a na naši zahrádku zasadili jahůdky, pažitku, libeček, vřes a cibulku. I ve třídě nám vyklíčila semínka dýní a melounů. Jsme úplní Mičurini.

S blížícím se koncem měsíce, je potřeba se připravit na čarodějnický den a s dubnem se jak se patří rozloučit. Převlekli jsme se za čarodějnice, zatančili čarodějnické tanečky a uvařili čarodějnický lektvar.

A můžeme se těšit na květen 😊. Vaši Rákosníčci

A co nás v květnu čeká?

Veselá věda – elektřina

Projektový den – Hračky

Výlet do Polska – 17. 5.

Návštěva SOKOLŮ

Exkurze do knihovny v Hrabůvce

Výlet do Kunína na zámeckou prohlídku s programem – budou i buřty – 27. 5. /170,- Kč/

Výlet do Hýlova – 1. 6.

Zapsala : Martinka M.

Květen 2022

Květen je krásný barevný měsíc, kdy už nám potichoučku klepou na dveře prázdniny.

A protože většina z nás jde po prázdninách už do školy, tak i tyto poslední měsíce ve školce si chceme patřičně užít. A že si to opravdu užíváme 😊


Květen je čas lásky a zřejmě i proto, v něm slavíme den maminek, maminkám jsme proto připravili překvapení a společně s tatínky jim navlékli krásné náramky z korálků.

Povídali jsme si o rodině, o tom, jak je důležitá a jak se máme rádi. Řekli si, jak doma mamince pomáháme, zkoušeli si věšet prádlo a mnoho dalších pomocných domácích prací.

Šlo nám to skvěle.

Víme, že děti a rodiny jsou v celé naší krásné Zemi, a tak jsme si jednu vytvořili. Každý jsme jiní, také podle toho, kde a jak žijeme. Tohle všechno my už víme.

Ve školce jsme měli i Projektový den – Učení hrou, kdy za námi přijela moc milá paní a ukázala nám fakt perfektní hračky, které jsme si mohli vyzkoušet. Byly to třeba deskové hry, jak je neznáme, byly hlavně na postřeh, puzzle, stavebnice a nejvíc nejlepší robotická zvířátka, která jsme si mohli sami naprogramovat. Některé hračky se nám tolik líbily, že nám je paní učitelky pořídily i do třídy, jupííí.

Nesmíme zapomenout na Veselou vědu, která nás už nějaký ten pátek provází. Tentokrát na téma elektřina. Dozvěděli jsme se, o elektrickém náboji a vyzkoušeli si pár pokusů. Poslechli si příběh o Jiskřičce a poučili se, jak se chovat bezpečně.

Také jsme se konečně dočkali dlouho očekávaného výletu do Polska. Jelikož spolupracujeme s polskou školkou, mohli jsme se tam jet podívat.

Po příjezdu jsme se seznámili s polskými kamarády a prohlédli si jejich krásnou školku. Přesto, že máme každý jiný jazyk tak jsme si s nimi i trochu rozuměli, a to bylo moc fajn.

Celý den byl fajn. Připomněli jsme si poznatky o ptácích na IT tabuli a dostali jejich krásné obrázky.

V tělocvičně jsme si zacvičili s barevným padákem. Vyzkoušeli si robotické hračky, které vydávaly zvuky, bučely svítily a mohli jsme jim naplánovat a naprogramovat klidně i náročnou trasu. Během celého dne se o nás bylo skvěle postaráno, včetně výborných svačinek i lahodného obědu. Další bezva den utekl jako voda a my se zase vrátili zpět do naši stejně bezva školky jako byla tato polská.


A na závěr našeho ptačího období za námi přijeli sokolníci. Shlédli jsme výukový program sokolnického spolku TEIR a krásu letu dravých ptáků. Nad hlavou nám létal třeba orel a sova pálená, viděli jsme výra, kulíška, krahujce i poštolku, některé jsme si mohli dokonce i pohladit. Byl to krásný zážitek.

Taky jsme byli v knihovně. Paní knihovnice nám přečetla pohádku, pověděla a ukázala nám jaké krásné knížky můžeme v knihovně vidět a poté jsme si v nich mohli číst a prohlížet si obrázky.

Noo a co bylo dál? Jeli jsme na výlet na kráááásnýýý zámek do Kunína. Viděli jsme divadelní představení divadélka Mrak, pohádku o Honzovi, prohlédli si celý zámek a v něm viděli, jak žily princezny, jak žili princové a jejich komnaty. Na závěr nás čekalo pohoštění v podobě výborných špekáčku od skvělého pána kuchaře. Moc jsme si pochutnali a celý výlet si náramně užili.

A protože se blíží ty naše očekávané prázdniny, kdy budeme více cestovat, je potřeba si připomenout dopravní předpisy. A tak jsme někteří s paní učitelkou vyrazili na Dopravně preventivní program, Semaforek,, do Mš Ukrajinská Ostrava Poruba. Tam jsme se seznámili s předpisy silničního provozu a s významem dopravních značek. Vyzkoušeli si jízdu na kolech a koloběžkách podle opravdických semaforů, hráli si na chodce i na řidiče a museli dodržovat všechny předpisy, koukat na značky a semafory. A víte co? Dohlížely na nás opravdické paní policistky. Zvládli jsme to!

Táááák a to je zatím vše, nebylo toho vůbec málo.

V červnu už budou prázdniny na dveře doslova bušit. Možná nám ukápne slzička při loučení se školáky, popřejeme jim hodně zdaru a užijeme si ještě jeden výlet někam za zvířátky.

Zdraví vás Vaší Rákosníčci



Zapsala: Martina Mikerásková