Září u nejmenších

Když jsme poprvé přišli do školky, bylo to pro nás hodně těžké. Najednou tu nebyla maminka ani tatínek a my jsme plakali a vůbec nechápali, proč tu máme zůstat. Nechápali jsme proč po nás nějaké paní chtějí spoustu nových věcí. Později jsme ale zjistili, že to jsou paní učitelky – a že ve školce to vlastně není tak hrozné, jak se nám na začátku zdálo.

Ve školce si zpíváme písničky, učíme se básničky, posloucháme pohádky, hrajeme si s hračkami a s novými kamarády. Taky malujeme obrázky a zkoušíme, co všechno dokážeme. A že toho není málo! Už poznáme svou značku v šatně, umíme si umýt ruce, pověsit ručník, pozdravit paní učitelku, uklidit hračky (ale doma to raději ještě ukazovat nebudeme) a někdy se nám povede i poprosit a poděkovat. Jen to převlékání a hledání svých věcí ještě trochu bojujeme.

Nejraději jsme venku.. Učíme se chodit ve dvojicích – moc to zatím nejde, tak se raději všichni držíme lana. Ale to nevadí, jednou to zvládneme. 

Během září jsme také stihli oslavit hned několik narozenin. Kamarádi se s námi rozdělili o sladkosti a my jsme jim k jejich velkému dni popřáli všechno nejlepší a zazpívali narozeninovou písničku. 

Co nás čeká v říjnu? 

• setkání s rodiči (termín upřesníme) 

Zapsala: Jana Menšíková

Říjen byl u nás ve znamení barev, smíchu a spadaného listí. Hned na začátku měsíce jsme se seznámili s kouzelným skřítkem Podzimníčkem, který nám ukázal, jak se příroda pomalu chystá ke spánku. Společně s ním jsme pozorovali změny venku, sbírali barevné listy a pomáhali s úklidem zahrady. 

Zahráli jsme si také na ježky, kteří se musí před zimou pořádně zásobit. Zkoušeli jsme se prodrat hromadou listí, nasbírat potravu a zjistili jsme, že být ježkem není žádná legrace.

Celý měsíc jsme hodně malovali, zpívali, tancovali a učili se nové básničky. Některé z nich jsme potom s velkou radostí předvedli našim blízkým během odpoledne s rodiči. Vystoupení jsme si moc užili a potlesk od maminky a tatínka byl pro nás tou největší odměnou.

A jak jsme na tom se sebeobsluhou? No… stále se snažíme. 😊 Oblékání je pro nás někdy těžší než hlavolam, a u jídla bychom se nejraději obešli bez lžičky – ruce přece fungují taky! Paní kuchařka má díky tomu méně nádobí, zato maminky mají plné pračky, protože někdy vypadáme jako malí čuníci. 🐷

Během podzimních prázdnin se někteří z nás na chvíli přestěhovali do jiné třídy – do třídy Bob a Bobek. Byla to změna, která nás moc bavila. Vyzkoušeli jsme si nové hračky i prostředí a zvládli to na jedničku.

Co nás čeká v listopadu? 🍂

• setkání s rodiči - termín brzy upřesníme

Zapsala: Jana Menšíková

V listopadu jsme se naučili novou písničku:

Smály se veverky na stromečku,
že zajíc sedává na bobečku.
Smály se veverky na pařeze,
že zajíc na stromek nevyleze!

Písnička je veselá, ale nám se vůbec nelíbilo, že se veverky zajíčkovi posmívaly. To by mu přece bylo smutno! A my moc dobře víme, že každý umí něco jiného – někdo umí lépe běhat, někdo zpívat, někdo zase krásně malovat. A hlavně: ve školce se nikomu neposmíváme. Díky tomu se nám tu líbí a chodíme sem rádi.

A my už se do školky opravdu těšíme. Ráno přicházíme s úsměvem. Společně s kamarády si hrajeme, zpíváme, tvoříme, cvičíme… a občas zkoušíme, co všechno paní učitelky vydrží. A věřte, že některým z nás to opravdu jde! Ale paní učitelky si s námi i tak rády hrají. Nedávno třeba s padákem – takové obrovské barevné kolo, a kolik je s ním zábavy! Jen ty barvy se ještě musíme trochu doučit.

Hodně jsme se nasmáli při oblékání kamaráda. Ono to totiž vůbec není jednoduché – někdy je rukávů moc, jindy málo, nohavice se pletou a co teprve rukavice! Ale jsme bojovníci a rozhodně to nevzdáme. Zvládneme to, i kdyby se nám zimní kombinézy rozhodly vzdorovat!

A protože přišla zima, povídali jsme si také o tom, jak se bránit všem těm neposedným bacilům. Učili jsme se, co našemu tělu pomáhá – třeba vitamíny, spánek a teplé oblečení. Zazpívali jsme rodičům písničku Šel Kašpárek na procházku, a protože se maminky a tatínkové smáli a natáčeli si nás, asi se jim vystoupení moc líbilo.

No a ten Kašpárek z písničky dostal neštovice… a někteří z nás bohužel taky. Tak jen doufáme, že se brzy všichni vrátíme do školky, protože Vánoce už klepou na dveře a my nechceme nic zmeškat!

Co nás čeká v prosinci? 🎄

• návštěva divadelního představení ve třídě Bob a Bobek

• Mikulášská nadílka 5.12. 

• Vánoční den 18. 12.

• vánočního odpoledne s rodiči - termín upřesníme

Zapsala: Jana Menšíková

Prosinec byl u nás ve školce kouzelný od začátku až do konce. Hned zkraje nás totiž navštívil Mikuláš s andělem. Trochu jsme se báli, jestli s nimi nepřijde i čert… ale nakonec Mikuláš usoudil, že ten může klidně zůstat v šatně. A to se nám hodně ulevilo. My jsme Mikuláši a andělovi zazpívali písničku a oni nám za odměnu přinesli dobroty. Vypadá to, že jsme byli celý rok opravdu hodní.

Velkým zážitkem byla také návštěva třídy Bob a Bobek, kde si pro nás paní učitelky připravily krásnou pohádku o Kašpárkovi. Pohádka se nám moc líbila, proto jsme paní učitelkám pořádně zatleskali. 

Pak už se školka začala pomalu proměňovat ve vánoční dílnu. Vyráběli jsme přáníčka pro rodiče, pekli perníčky a učili se vánoční koledy. Ve třídě to vonělo Vánocemi a my jsme se každý den víc a víc těšili.

A teď to nejdůležitější… Ježíšek k nám přišel dřív než domů. A dokonce hned dvakrát!
Poprvé přišel dopoledne a přinesl nám krásné nové hračky do školky. A když jsme si mysleli, že už je to všechno, přišel ještě jednou – tentokrát odpoledne – a každému z nás nadělil malý dáreček. To už jsme si byli skoro jistí, že jsme museli být opravdu moc hodní.

Prosinec utekl jako nic, ale zanechal za sebou spoustu krásných zážitků, radosti a vánoční pohody. Teď už se těšíme na nový rok a všechno, co nám přinese.

Zapsala: Jana Menšíková

Po vánočních prázdninách jsme si povídali o tom, jaký dáreček od Ježíška nám udělal největší radost. A aby těch radostí nebylo málo, některé hračky od Ježíška s námi mohly jít dokonce i do školky.

V lednu jsme si také připomněli příběh Tří králů. Proměnili jsme se v Kašpara, Melichara a Baltazara a společně jsme nesli dárky Ježíškovi do betléma. 

Zimu jsme si užívali i venku. Na zahradě jsme si hráli se sněhem, jezdili na bobech, koulovali se a nezapomněli jsme ani na ptáčky – do krmítek jsme jim nasypali zrní, aby měli v mrazu co zobat.

K zimě patří i písničky, a tak jsme se naučili jednu opravdu veselou:

Koupila si zima sáně,
na kopečku sedla na ně,
jela, jela stráněmi,
BUM! a byla na zemi.

Dále jsme se seznámili s příběhem o babičce, ke které v zimě chodili různí návštěvníci. Do domečku, ale pustila jen kočičku. Pohádka nás zaujala natolik, že jsme se z nás stali herci a pohádku jsme si sami zahráli.

Povídali jsme si také o pohádce Krteček a hvězdička. Pozorovali jsme hvězdy na obloze, hledali jsme je kolem sebe a sbírali malé hvězdičky. Zkoušeli jsme také různé pokusy- například přesouvat hvězdičky pomocí brčka do košíčku.

Co nás čeká v únoru? 

• 5.2. čtvrtek 15:00 - akce s rodiči

Zapsala: Jana Menšíková

Únor byl sice krátký, ale zábavy ve školce bylo hodně.

Užívali jsme si sněhu na zahradě - nejraději jsme po něm běhali, koulovali se, malovali na tabuli sněhovými koulemi a taky jsme potichoučku pozorovali dva zajíce, kteří se choulili u našeho pískoviště. Nezapomněli jsme ani na ptáčky a přisypávali jsme jim krmení do budky.

Budku potřebovaly taky naše knížky, které jsme si přinesli z domu. A proto jsme jim vytvořili “knihobudku”. Abychom si ty naše knihy nepopletli, vyrobili jsme jim odpoledne s rodiči ozdobnou záložku s naším jménem. Nejvíc nás zajímala pohádka O třech prasátkách. U té jsme si užili zábavy! Hráli jsme divadlo, foukali jsme s vlkem do postavených domečků, schovávali jsme se jako prasátka do domečku a mnoho dalšího. Už taky víme, jak vypadá sláma, dřevo a dokonce jsme mohli vyzkoušet, jak těžká je opravdová cihla!

Všechno jsme to zvládli! Nejtěžší však pro nás bylo každodenní převlékání do zimního oblečení v šatně. Tak snad už to nebude dlouho trvat a my se dočkáme teplejšího počasí a odložíme ty protivné rukavice!

Moc děkujeme tatínkovi od Teoška, který nám pomáhal stavět nové kartonové domečky pro tři prasátka. Zvesela jsme pak mohli zazpívat: “V řadě za sebou tři čuníci jdou…”!

Co nás čeká v březnu? 

• 5.3. Karneval 

• 10.3. jarní focení

• 12.3. Divadlo O třech prasátkách 

• výlet na ranč Horečky (termín upřesníme)

• společné odpoledne s rodiči (termín upřesníme) 

• 30.3. tělocvična v ZŠ

Zapsala: Jitka Gniadková

Březen začal pěkným počasím. Na zahradě jsme mohli konečně vyzkoušet klouzačky, houpačky, odrážedla. Vykouklo na nás sluníčko a tak jsme vyrazili na naše záhony, abychom zkontrolovali, jak přečkaly zimu.Vyhrabali jsme suché listy, ostříhali bylinky a objevili jsme první pažitku. Někteří z nás ji dokonce ochutnali! Je prý plná vitamínů. A ty budeme potřebovat, abychom se ubránili všem těm bacilům, kvůli kterým potom musíme zůstat doma a léčit kašel a rýmu.

Lepší je být s kamarády ve školce a třeba si pořádně zacvičit ve velké překážkové dráze!

Rádi skotačíme jako ta mláďátka zvířátek na dvorku, o kterých jsme si povídali. Poznali jsme kuřátka, jejich mamku slepičku, ale problém nám trochu dělal táta kohout! Teď už to snad nepopleteme. A písničku o kůzlátku, co si při válení z kopce umazalo košilku, jsme si zapamatovali a zazpívali i rodičům při společném odpoledni ve školce. Už se tolik nestydíme a klidně jsme zahráli i divadlo O třech prasátkách! Asi jsme je tím dost překvapili a potěšili. 

Rodiče nám taky udělali velkou radost, když nám připravili masky na karneval. Pěkně jsme si v nich na karnevalovém dopoledni zařádili a všem jsme se v nich moc líbili.

Karneval byl plný barev a ty jsme většinou uměli pojmenovat i při povídání o prvních jarních kytičkách. Nejvíc na nás při procházkách zahradou vykukovaly z trávy fialové fialky, sedmikrásky, na záhonku sněženky. Jako barevné květinky vypadaly i ty chlupaté kuličky v senzomotorickém bazénku, které jsme sbírali pinzetou a třídili podle barev. Moc hezká byla i básnička o tulipánu: Tuli,tuli, tulipán, tulí se a není sám.

                                  Na rozkvetlém záhonku kývá hlavou na stonku.

                                  Listy mu v tom pomáhají a všem dětem zamávají.

Jenže kytičky se zatím schovávají před škaredým počasím a tak se někdy musíme schovávat i my. Třeba do tělocvičny v základní škole. Tam vám bylo místa na cvičení a běhání! Měli jsme i odvahu vyzkoušet houpačku na velkých kruzích, které sjížděly ze stropu jako z nebe! Tak snad nám z toho opravdového nebe brzy vykoukne sluníčko a my půjdeme zase běhat na zahradu. Už nás pomalu přestává bavit hrát si ve třídě na auta! I když při tom chodíme s volantem po dráze z nášlapných kamenů. Je u toho celkem dobrá zábava- dokud se někdo nesrazí!

Tak už se budeme těšit na dubnové sluníčko a na to, co nás v dubnu čeká:

• akce s rodiči - termín upřesníme 

• 16.4. výlet na Ranč Horečky 

• 30.4. návštěva tělocvičny v ZŠ 

Zapsala: Jitka Gniadková 

Duben byl u nás plný zvířat, zážitků a společného tvoření. Celý měsíc jsme věnovali projektu „Jak se staví ZOO“. Povídali jsme si o zvířatech, která můžeme v zoologické zahradě potkat, zjišťovali jsme, kde žijí a co potřebují k životu. Postupně jsme si budovali naši vlastní ZOO – a ne jen tak ledajakou!

Velkou pomocí nám byli i rodiče, kteří s dětmi během odpoledního setkání vytvořili nádherná zvířata. Ve školce se nám tak zabydlel krokodýl, žirafa, lev, plameňák, opice, tučňák i slon. 

Největším zážitkem byl bez debat výlet na ranč Horečky. Po krátké procházce do kopce nás čekalo velké překvapení – pán, který ranč vlastní, nám doslova „vykouzlil“ morčátka z klobouku! Viděli jsme spoustu zvířat – husy, pávy, klokany, zajíčky, ovečky, kozy… a dokonce i dvoudenní kůzle, které si získalo všechny naše pohledy.

A to nebylo všechno – mohli jsme se také povozit na poníkách, což byl pro mnohé z nás úplně nový zážitek. Nechyběla ani malá svačinka z domova, která přišla po všech těch dobrodružstvích opravdu vhod.

Na konci měsíce jsme si vyrazili užít pohyb do velké tělocvičny v základní škole, kde jsme se pořádně proběhli, zaskákali a vyzkoušeli si zase něco nového. Energie jsme měli na rozdávání!

Duben byl také plný oslav. Samík se Šimonkem slavili narozeniny ve stejný den, a tak to byla dvojitá radost. Později jsme slavili i Elenčiny narozeniny, které se nesly v kouzelném duchu Ledového království.

Co nás čeká v květnu: 

14.5. společné focení
14.5. Odpolední akce na dopravním hřišti 14:30-17:00
21.4. cvičení v ZŠ
společné odpoledne s rodiči - termín upřesníme 

Zapsala: Jana Menšíková

“Mám srdíčko, mám, komu já ho dám?” Krásně barevné srdíčko jsme vyrobili a věnovali našim maminkám, protože ty měly druhou květnovou neděli svátek. Tak aby věděly, že je jejich děti mají moc a moc rády! 

Máme rádi nejen naše maminky, ale celou svoji rodinu. A o té naší rodině jsme si také hodně povídali. Naučili jsme se i básničku:  

“Co ta očka vidí?”

Vidí, vidí lidi. 

Tátu, mámu, holčičku,

kluka, dědu, babičku.

Spolu v jednom domečku

na zeleném kopečku.

Někteří z nás už mají doma brášku nebo sestřičku, a některým se miminko teprve narodí. To bude radosti! Rádi si na tu rodinu hrajeme. Stavíme si pro ni domečky, chodíme na kontrolu s “plyšákovým bříškem” k panu doktorovi, vozíme miminka v kočárku, hledáme jim ztracené dudlíky tak, jako v té písničce, kterou jsme zpívali i rodičům, když se na nás přišli jedno odpoledne podívat. 

Máme rádi také naše kamarády ve školce. I když to někdy tak nevypadá. Občas si chceme půjčit stejnou hračku, jakou má kamarád. Ale jak na to? To se musíme ještě naučit- domluvit se, půjčit kamarádovi hračku, pomáhat si. A ta naše ručička, která nás nechce zatím poslouchat, a možná chce i plácnout kamaráda, potřebuje pořádně vytřepat, a třeba se jí podaří kamaráda místo plácnutí i pohladit. Potom se budeme každý den na svoje kamarády ve školce těšit! 

Hodně věcí ještě neznáme, ale my jsme šikovní a zvědaví. Dokonce jsme zvládli i úkoly na dopravní akci na naší zahradě. A to na nás při jízdě na odrážedle a koloběžce dohlížely policistky s pouty! Vůbec jsme se nebáli ničeho. 

Jsme zvědaví, o čem si budeme povídat další měsíc. Zatím to vypadá na povolání, zaměstnání - co ty naše maminky a tátové vlastně v té práci dělají, když nás musí skoro každý den ráno odvést do školky? Ale o tom zase až příště. To už bude červen! 

Mějte se hezky a zase za měsíc ahoj!

Co nás čeká v červnu? 

• 3.6. akce na zahradě Spolek Duhovka - Dravci od 15:00

• 15.6. návštěva tělocvičny v ZŠ 

• poslední setkání s rodiči v tomto školním roce 

Zapsala: Jitka Gniadková