Září u nejmenších

Když jsme poprvé přišli do školky, bylo to pro nás hodně těžké. Najednou tu nebyla maminka ani tatínek a my jsme plakali a vůbec nechápali, proč tu máme zůstat. Nechápali jsme proč po nás nějaké paní chtějí spoustu nových věcí. Později jsme ale zjistili, že to jsou paní učitelky – a že ve školce to vlastně není tak hrozné, jak se nám na začátku zdálo.

Ve školce si zpíváme písničky, učíme se básničky, posloucháme pohádky, hrajeme si s hračkami a s novými kamarády. Taky malujeme obrázky a zkoušíme, co všechno dokážeme. A že toho není málo! Už poznáme svou značku v šatně, umíme si umýt ruce, pověsit ručník, pozdravit paní učitelku, uklidit hračky (ale doma to raději ještě ukazovat nebudeme) a někdy se nám povede i poprosit a poděkovat. Jen to převlékání a hledání svých věcí ještě trochu bojujeme.

Nejraději jsme venku.. Učíme se chodit ve dvojicích – moc to zatím nejde, tak se raději všichni držíme lana. Ale to nevadí, jednou to zvládneme. 

Během září jsme také stihli oslavit hned několik narozenin. Kamarádi se s námi rozdělili o sladkosti a my jsme jim k jejich velkému dni popřáli všechno nejlepší a zazpívali narozeninovou písničku. 

Co nás čeká v říjnu? 

• setkání s rodiči (termín upřesníme) 

Zapsala: Jana Menšíková

Říjen byl u nás ve znamení barev, smíchu a spadaného listí. Hned na začátku měsíce jsme se seznámili s kouzelným skřítkem Podzimníčkem, který nám ukázal, jak se příroda pomalu chystá ke spánku. Společně s ním jsme pozorovali změny venku, sbírali barevné listy a pomáhali s úklidem zahrady. 

Zahráli jsme si také na ježky, kteří se musí před zimou pořádně zásobit. Zkoušeli jsme se prodrat hromadou listí, nasbírat potravu a zjistili jsme, že být ježkem není žádná legrace.

Celý měsíc jsme hodně malovali, zpívali, tancovali a učili se nové básničky. Některé z nich jsme potom s velkou radostí předvedli našim blízkým během odpoledne s rodiči. Vystoupení jsme si moc užili a potlesk od maminky a tatínka byl pro nás tou největší odměnou.

A jak jsme na tom se sebeobsluhou? No… stále se snažíme. 😊 Oblékání je pro nás někdy těžší než hlavolam, a u jídla bychom se nejraději obešli bez lžičky – ruce přece fungují taky! Paní kuchařka má díky tomu méně nádobí, zato maminky mají plné pračky, protože někdy vypadáme jako malí čuníci. 🐷

Během podzimních prázdnin se někteří z nás na chvíli přestěhovali do jiné třídy – do třídy Bob a Bobek. Byla to změna, která nás moc bavila. Vyzkoušeli jsme si nové hračky i prostředí a zvládli to na jedničku.

Co nás čeká v listopadu? 🍂

• setkání s rodiči - termín brzy upřesníme

Zapsala: Jana Menšíková

V listopadu jsme se naučili novou písničku:

Smály se veverky na stromečku,
že zajíc sedává na bobečku.
Smály se veverky na pařeze,
že zajíc na stromek nevyleze!

Písnička je veselá, ale nám se vůbec nelíbilo, že se veverky zajíčkovi posmívaly. To by mu přece bylo smutno! A my moc dobře víme, že každý umí něco jiného – někdo umí lépe běhat, někdo zpívat, někdo zase krásně malovat. A hlavně: ve školce se nikomu neposmíváme. Díky tomu se nám tu líbí a chodíme sem rádi.

A my už se do školky opravdu těšíme. Ráno přicházíme s úsměvem. Společně s kamarády si hrajeme, zpíváme, tvoříme, cvičíme… a občas zkoušíme, co všechno paní učitelky vydrží. A věřte, že některým z nás to opravdu jde! Ale paní učitelky si s námi i tak rády hrají. Nedávno třeba s padákem – takové obrovské barevné kolo, a kolik je s ním zábavy! Jen ty barvy se ještě musíme trochu doučit.

Hodně jsme se nasmáli při oblékání kamaráda. Ono to totiž vůbec není jednoduché – někdy je rukávů moc, jindy málo, nohavice se pletou a co teprve rukavice! Ale jsme bojovníci a rozhodně to nevzdáme. Zvládneme to, i kdyby se nám zimní kombinézy rozhodly vzdorovat!

A protože přišla zima, povídali jsme si také o tom, jak se bránit všem těm neposedným bacilům. Učili jsme se, co našemu tělu pomáhá – třeba vitamíny, spánek a teplé oblečení. Zazpívali jsme rodičům písničku Šel Kašpárek na procházku, a protože se maminky a tatínkové smáli a natáčeli si nás, asi se jim vystoupení moc líbilo.

No a ten Kašpárek z písničky dostal neštovice… a někteří z nás bohužel taky. Tak jen doufáme, že se brzy všichni vrátíme do školky, protože Vánoce už klepou na dveře a my nechceme nic zmeškat!

Co nás čeká v prosinci? 🎄

• návštěva divadelního představení ve třídě Bob a Bobek

• Mikulášská nadílka 5.12. 

• Vánoční den 18. 12.

• vánočního odpoledne s rodiči - termín upřesníme

Zapsala: Jana Menšíková

Prosinec byl u nás ve školce kouzelný od začátku až do konce. Hned zkraje nás totiž navštívil Mikuláš s andělem. Trochu jsme se báli, jestli s nimi nepřijde i čert… ale nakonec Mikuláš usoudil, že ten může klidně zůstat v šatně. A to se nám hodně ulevilo. My jsme Mikuláši a andělovi zazpívali písničku a oni nám za odměnu přinesli dobroty. Vypadá to, že jsme byli celý rok opravdu hodní.

Velkým zážitkem byla také návštěva třídy Bob a Bobek, kde si pro nás paní učitelky připravily krásnou pohádku o Kašpárkovi. Pohádka se nám moc líbila, proto jsme paní učitelkám pořádně zatleskali. 

Pak už se školka začala pomalu proměňovat ve vánoční dílnu. Vyráběli jsme přáníčka pro rodiče, pekli perníčky a učili se vánoční koledy. Ve třídě to vonělo Vánocemi a my jsme se každý den víc a víc těšili.

A teď to nejdůležitější… Ježíšek k nám přišel dřív než domů. A dokonce hned dvakrát!
Poprvé přišel dopoledne a přinesl nám krásné nové hračky do školky. A když jsme si mysleli, že už je to všechno, přišel ještě jednou – tentokrát odpoledne – a každému z nás nadělil malý dáreček. To už jsme si byli skoro jistí, že jsme museli být opravdu moc hodní.

Prosinec utekl jako nic, ale zanechal za sebou spoustu krásných zážitků, radosti a vánoční pohody. Teď už se těšíme na nový rok a všechno, co nám přinese.

Zapsala: Jana Menšíková