DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ - BŘEZEN 2021

1. TÝDEN

Co se děje v trávě.docx

září 2020

Ahoj mamky a tátové v novém školním roce!

Konečně jsme všichni zase spolu!!! HURÁ!

Před třemi lety jsme nastoupili do Bobka, malí, uplakaní a sotva jsme si zvykli, tak nás rozdělili. Ale, kdo si počká, ten se dočká, letos jsme se sešli v Rákosníčkovi zase všichni spolu. A je to znát. Nadšeně se vítáme ve dveřích nejen se spolužáky, ale i s „tetami a strýčky“ , jak říkáme rodičům našich malých kamarádů z Bobka. Umíme si spolu krásně hrát a taky se umíme pěkně rafnout. A to i doslova ☺.

Začali jsme docela zostra. Od prvního dne to je jenom „podepiš se, vezmi si jmenovku, soustřeď se, poslouchej, co říkám, domácí úkol sem, domácí úkol tam, dokresli, opiš, spočítej, na jaké písmenko to začíná,… jestli to takhle půjde dál, utečeme zpátky do Bobka.

No, není to tak hrozné, docela nás baví plnit různé úkoly, někdy ani nevíme, že se vlastně něco učíme – prostě si hrajeme.

Povídali jsme si o letních dobrůtkách, sklidili „brambory“, umixovali si koktejl, poskládali červíčka, naučili se o něm dvě básničky, dokud pan ministr nezakázal zpívání, tak jsme se Simonkou vyli u klavíru – moc nás to baví a jde nám to. Teď jen bubnujeme.

Taky moc rádi tancujeme, těšíme se na Roztančené značky – to budeme tancovat v těch tričkách, co jste nám pomáhali namalovat –pst - nikomu ani muk, ale máme je nejhezčí z celé školky.

Taky jsme s Jituškou vytvořili krásný podzimní obraz na chodbu ÚMOb Ostrava – Jih. Ona je prostě výtvarnice – fik, fik a bylo to za 2 dny hotové.

Jo a cvičíme Se Sokolem do života. Už máme splněné 3 úkoly, je to super, za každý splněný úkol máme lepku do sešitku – jó, potřebujeme do něj malou fotku / stačí 6x6 cm/.

Plavání nám v termínu nezačne – korona je zase tady, jsme zvědaví, co nám kromě toho zpívání ještě zakážou.

13. 10. jedeme do záchranné stanice Bartošovice. Kouknout na zraněná zvířátka, která někdo zachránil a přinesl.

A od 26. 10. – 30. 10. mají „školáci“ prázdniny, tak pokud si nás necháte doma, nemusíte nás omlouvat do omluvného listu. Nahlaste paní učitelkám, jestli budeme chodit – děkujeme S+J


No nic, to je asi všechno, my se zase na konci října ozveme.


Pac a pusu, Vaši miláčci z Rákosníčka



říjen 2020

TO TO UTÍKÁ!

Ani jsme nemrkli a říjen je za námi. A kromě koronaviru na nás začaly útočit podzimní rýmečky a kašlíky, venku prší, prší, jen se leje, no, neutěšený stav.

I přesto jsme si nenechali zkazit náladu a dokázali si ve školce i na zahradě vytvořit dobrou zábavu. Řešili jsme mnoho užitečných zapeklitostí, dokázali jsme si poradit v nebezpečných situacích, plnili jsme úkoly – prováděli první pomoc při hromadné dopravní nehodě, volali na tísňové linky, víme, co máme mít na sobě, když chceme vyrazit na kole, rozeznáme některé dopravní značky a na koloběžkách zvládáme projet trasu jako závodník Formule 1. Samozřejmě v helmě a ochranných pomůckách. Bylo to prima dopoledne v těch nádherných tričkách, které jsme společně malovali. A v těch tričkách jsme si ve školce udělali diskošku. Škoda, že nás bylo tak málo, zopákneme si to ještě jednou, až nás opustí korona a budeme moci beze strachu do školky. Koukněte na fotky.

Hodně jsme si povídali o barevném podzimu, který nám v přírodě nachystal množství plodů a my si s nimi rádi hrajeme – a ani netušíme, že řadíme, sčítáme, třídíme, procvičujeme motoriku, rozvíjíme představivost a fantazii. A masáž chodidel chůzí po kaštanech je super, i když – nic jednoduchého to nebylo – museli jsme si navzájem dodávat odvahu, ještě že jsme tak skvělý tým.

I přes častý déšť si užíváme darů podzimu na školní zahradě. Stromy se chystají na zimu a pouštějí barevné listí, tak si užíváme zdraví a brouzdáme se v tom barevném nadělení, než nám ho zasype sníh nebo ta čabra, co poslední roky padá z nebe.

V LISTOPADU nás čeká - nevíme co! Plavání je zatím odloženo do 20. 11., dál se uvidí podle situace.

Kroužky začnou kdoví kdy, nechceme se moc scházet, nikdy nevíme, kde to vypukne, tak ať nemusí do karantény celá školka.

Kdo zůstane doma, tak ať koukne na naše webovky www.msformana.cz, jsou tam super nápady na aktivity doma, spousta odkazů na tanečky a pracovní listy, tak něco splňte a přineste do školky.

Pac a pusu, Vaši Rákosníčci

Zapsala Gniadková Jitka



listopad 2020

Ahóóój, zdravíme z druhého patra!

Čas utíká jako voda, za měsíc budou Vánoce, ani jsme si nestačili říct všechno o podzimu. Stihli jsme jen povídání o ježkovi, protože nás na dlouho zaujaly pohádky.

Poslouchali jsme čtené, sledovali na internetu klasiku, hádali jsme pohádkové dvojice, poznávali pohádky podle textu, popisu postav, vytvořili jsme si pohádkovou knihu, no, všechno se točilo okolo Večerníčku. Teď už víme, kdo ke komu patří. Na ty divné příšerky z moderních kreslených „pohádek“ jsme si ani nevzpomněli. A to jsme stihli i psát čísla, opisovat text, počítat, třídit, řadit, vyprávět, přednášet, zpívat a hrát divadlo s loutkami.

Paní učitelky z Krtečka pro nás připravily super den. Hráli jsme si na hasiče, záchranáře a policisty, stavěli dráhy a plnili úkoly. Umíme se chovat bezpečně – koukněte na fotky, jak nám to slušelo.

Pokračujeme v projektu Se Sokolem do života. Tentokrát jsme přeskakovali švédskou bednu, kozu a lavičku různými způsoby. A taky si sedali z kolébky. Říkáte, že je to brnkačka? Tak si to zkuste, pěkně jsme se zapotili, než jsme tu nálepku dostali.

Abychom udělali radost naší Renátce, pustili jsme se do hrabání listí a připravili naši zahrádku na zimu.

Teď už se těšíme na prosinec, doufáme, že čerta zachvátila korona a že pošle jen Mikuláše a anděla.

A pak nastrojíme stromeček a budeme poslouchat koledy a snad Ježíšek nedostane COVID a něco nám přinese. Budeme rádi i za nějaké drobnosti, víme, že má Ježíšek spoustu dětí, které si nemají s čím hrát, zatím co my máme ve školce plné skříně.

Tak se zatím mějte krásně, užijte si předvánoční čas, doufáme, že napadne sníh a budou bílé Vánoce.

Vaši Rákosníčci


Zapsala Simona Maršová



prosinec 2020

A už je po Vánocích!

Tak jsme se snažili a uteklo to jako voda.

Začalo to už na začátku prosince. Zpočátku to vypadalo zábavně. Naučili jsme se srandovní písničku „Byla jedna Káča“. Ta se chtěla vdát a vybrala si za manžela čerta. Čert – to nikdy nevěstí nic dobrého. Začali jsme tušit, že jde do tuhého. Čerta se docela bojíme. Ale zvládla to Káča – zvládneme to i my. Čekali jsme na něj a doufali, že čert nezapomene na tradice a vezme s sebou Anděla a Mikulášem. Krásně jsme jim na přivítanou vyzdobili šatnu, hernu i třídu. Andílci lítali mezi mráčky a čerti se hřáli u krbu. Snad se to líbilo i Vám. Dalo to docela práci. Pro Mikuláše jsme si nacvičili písničky a očekávali návštěvu. A jak to dopadlo? Čert s Andělem dostali Covid a Mikuláš nám zamával do oken, protože dovnitř nemohl, protože byl v karanténě. Aspoň jsme před čertem nemuseli přiznávat špatné skutky. A Mikuláš na nás nezapomněl a v kuchyňce nám nechal balíčky s dobrotami. DOBŘE TO DOPADLO!

A tak jsme mohli začít chystat Vánoce. Nazdobili jsme si stromeček samými krásnými, vlastnoručně vyrobenými hvězdičkami, vytvořili si cukroví z modelíny, pečlivě uklidili hračky a koutky. Už se mámám nedivíme, že jsou po úklidu tak unavené. I obyčejné zametání nepořádku z podlahy někteří z nás vzdali. MÁMY, DĚKUJEME, ŽE SE O NÁŠ BYTEČEK TAK STARÁTE, MÁME VÁS RÁDI.

A pak už jsme si jen zpívali koledy, pouštěli lodičky, hledali hvězdičky v jablíčku a čekali, jestli přijde – nepřijde. Nepřišel, ale pod stromečkem nám nechal pro každého dárek, který jsme si mohli odnést domů a pár hraček bez jmenovky jsme si nechali ve školce – karavan pro holky, autodráhu pro kluky a nějaké fajné společenské hry. Až se je Jitka naučí, bude je učit i nás. DÍKY JEŽÍŠKU!

A TEĎ UŽ SE TĚŠÍME, CO SE PO VÁNOCÍCH DOZVÍME NOVÉHO. PRÝ SI BUDEME HRÁT NA ŠKOLU A NA PRÁCI A SNAD NASNĚŽÍ A ZAČNE TA PRAVÁ ZIMA A PŮJDEME DO LESA A POVÍME SI NĚCO O ZDRAVÍ A JAK NÁM PROSÍVÁ POHYB A SPORT A KDOVÍ CO JEŠTĚ.

PAC A PUSU V NOVÉM ROCE POSÍLAJÍ VAŠI MILÁČCI


Zapsala Jitka a Simča



leden 2021

Toto utíká!

Měli jsme pocit, že jsme Vám psali včera a on nám leden utekl jako voda.

Však jsme se ani nezastavili. Hned zkraje nám holky dovolily pochlubit se vánočními dárečky, které nám Ježíšek přinesl domů, a pak to začalo.

Jednou ráno jsme přišli do školky a z útulné třídy, ve které jsme seděli hezky pospolu, se stala učebna s lavicemi. Před nimi stála tabule a na ní napsaná čísla, písmena a různé značky. Měli jsme tušit, že to nebude jen tak. Nemáme od koho opisovat, musíme se spoléhat na vlastní hlavu. A tak plníme hromady úkolů, pořád něco opisujeme, řadíme, počítáme, musíme znát rozdíl mezi jménem a příjmením, už nestačí vyslabikovat slovo, hláskujeme, poznáváme hlásku i na konci slova, pojmenováváme geometrické tvary, porovnáváme. No, jako ve velké škole.

Budete li chtít vidět, jak jsme na tom, stačí říct, holky Vám ty naše práce ukážou, prozradí, kde nás tlačí pata a v čem jsme skvělí.

Jitka přitáhla z našich přeplněných kabinetů spoustu krabic s „hračkami“, ale neradovali jsme se dlouho. Prý didaktické pomůcky - stavět kočku podle pokynů na - před - pod - za - vedle - hned vedle, první - poslední, jmenovat řadu slov a zapamatovat si přesně jak šly po sobě, hlavolamy, rébusy, logické obrázky, i při hraní musíme přemýšlet - zlaté LEGO.

Taky nás přihlásily do Numeráčka. To je takový projekt, který hledá nadané děti. Z těch úkolů nám šla hlava kolem, ani naše školní asistentka nám nesměla napovídat. Jsme zvědaví, jestli ve třídě máme nějakého šikulu nejšikulovatějšího. Protože jsme se s tím nakonec docela dobře poprali a 17 z 21 postoupilo do dalšího kola. Blbý je, že je to anonymní, holky to musí dodržet a nic nám neřeknou.

Ještě že můžeme ven, když není zrovna inverze. Napadl sníh, tak to je paráda. Koukněte na fotky.

V únoru prý bude ještě hůř, tak jsme zvědaví, co si na nás vymyslí. Držte nám palce, ať to zvládneme.

Těšíme se na 23. 2. - karneval, tak nám, prosím, vymyslete nějakou masku a dejte do školky malou zabalenou dobrůtku.

Díky a pac a pusu, Vaši Rákosníčci


Zapsala Simča Maršová



ÚNOR 2021

KAŽDÝ MÁ SVÉ POVOLÁNÍ, PRÁCI ČILI ZAMĚSTNÁNÍ!

A povolání nás provázala celý únor. Hráli jsme si na různá povolání a občas jsme se divili, co všechno musí dospělí v práci zvládnout. Asi nejvíce nás bavilo uklízení – utírání stolečků, zametání, vytírání mopem, no prostě to, co dělá naše paní Karinka. Taky jsme se na chvíli stali staviteli domů, konstruktéry robotů a jiných příšerek. Oblíbená je i role učitelky, to napodobujeme naše holky, rozdáváme rozkazy, napomínáme ostatní děti, když nedodržují pravidla, všichni ostatní nás musí poslouchat – no, paráda. A do práce hasiče a policisty se hrnul téměř každý. Trochu nám dělalo potíže vysvětlit, co dělají v práci naši rodiče. Prostě pracují!!! Dokážeme krásně přiřadit náčiní a nářadí k obrázkům povolání, dokonce je vytleskáme a skoro všichni určíme, na jakou hlásku začínají. Paní učitelky na nás někdy mluví zvláštní řečí /hláskují krátká slova/. Ne vše jim rozumíme, ale my to do konce roku zvládneme. Můžete to na nás vyzkoušet i doma. Je to legrace, jako bychom byli mimozemšťani.

Pak byly jarní prázdniny a po nich nás čekala velká legrace – karneval. Vyzdobili jsme si třídu, mamky z nás udělaly piráty, kostlivce, princezny, krokodýla, čarodějnice, víly, různé superhrdiny z akčních filmů, byl mezi námi i hasič – kdyby náhodou začalo hořet a voják, který udržoval pořádek. Všichni jsme se prošli po předváděcím mole, holky kroutily zadečky – no, úplné modelky. Pak jsme hráli spoustu zábavných soutěžních her, vůbec nešlo o to, kdo vyhraje, moc jsme se nasmáli. A hlavně jsme si zatrsali s MÍŠOU. Závěr – dobrůtky, které jsme si nanosili, zmizely ze stolu rychlostí světla.

Těšili jsme se, co nás bude čekat v březnu a ejhle – COVID se ozval v plné síle a zavřel nám školku.

Tak abychom se nenudili, holky nám budou posílat úkoly. Tak koukejte na stránky, prohlédněte si fotky a doufejte, že nás nebudete mít doma dlouho.

Vaši Rákosníčci

Zapsala Jitka Gniadková